Skoro dvě třetiny odpadu, který vyhazujeme do popelnic, můžeme efektivně zužitkovat. Ano, přišel čas vyrobit si vlastní hnojivo (bez chemie), kterým můžeme živit třeba květiny.

Z kraje září jsme si v deseti krocích řekli, jak si takový domácí kompost vyrobit ». Ale co všechno lze kompostovat? Přinášíme rady permakulturní aktivistky Kateřiny Horáčkové.

Kompostování domácího odpadu. Ilustrační snímek: Shutterstock
Kompostování domácího odpadu. Ilustrační snímek: Shutterstock

Obecně do kompostu nepatří:

• Plasty, sklo, kovy, zkrátka to, co lze vytřídit anebo recyklovat jinak.

• Zbytky vařeného jídla, skořápky od vajec a ořechů, semena, kousky dřeva se rozkládají déle a potřebují vyšší teplotu a vlhkost. Ty bych dávala pouze do venkovního kompostéru, kde nevadí, že zaberou místo.

Co naopak do kompostu můžete použít z domácnosti:

• Okrájené slupky z ovoce a zeleniny.

• Slupky od melounů a podobné je vhodné rozkrájet/rozdrtit na menší kousky.

• Slupky od citrusových plodů a banánů jen v biokvalitě anebo jen do 10% množství (když nejsou bio a nechceme je na kompost, tak proč je kupujeme?

• Vlasy, nehty, chlupy a peří ze zvířátek.

• Bobky býložravců (dobře se rozkládají). Bobky od masožravců – tedy psů i koček – dávejte do směsného odpadu.

• Papírové ubrousky, včetně těch umaštěných, raději nebarevných.

• Ruličky od toaletního papíru, obaly od vajíček, lepenka.

• Bavlna, kůže se rozkládá déle a je třeba ji přidávat v malých kouskách.

• Listy, tráva, drny, bláto z bot.

• Kávová sedlina, čajové sáčky, nespotřebované a prošlé potraviny.

• Zbytky vařeného /pečeného jídla by nám neměly vznikat. Když už se tak stane, rozprostřít je, přikrýt, aby nelákaly hlodavce a rychle se rozložily. Cokoliv do kompostu takto „schováme“, se rozloží rychleji, protože bude blíže ideálnímu prostředí.

Co dělat, když:

• Pokud se na některých částech kompostu vyskytne bílá plíseň, tak není důvod k panice. Plísně alias houby jsou jedny z těch mikroorganismů, které přetvářejí zbytky na hlínu. Například slupky z citrusových plodů musí nejprve „přežvýkat“ právě bílá plíseň, aby je mohly další mikroorganismy „dopřetvořit“.

• Pokud kompost smrdí, je to proto, že je moc mokrý – hodí se přidat suchý materiál. Venku jsou to listy, seno, sláma, v domácnosti je to nejčastěji papír.

• Pokud se kompost vůbec nerozkládá, je to možná tím, že je moc suchý – je potřeba ho zalít stejně a jednoduše jako záhon s maceškami.

Přehlídka zbytků: co všechno se dá kompostovat?
Označeno: